CS:GO

Rozhovor s novým trenérem a manažerem CS:GO týmu

Naše CS:GO sestava se poctivě připravuje na nadcházející sezónu. Pod křídla si je vzal Jaroslav Chlumský, který tento týden obsadil křeslo trenéra a manažera týmu. Zeptali jsme se ho na to, jaká v týmu panuje atmosféra, jaké jsou jeho ambice a došlo i na Járovu esportovou minulost.

Ve středu proběhl váš první oficiální tréninkový den. Jak to probíhalo?

První trénink dopadl dobře, i když je před námi pořád spousta práce. Musíme nastavit veškeré procesy, od tréninkového plánu a nastavení psychiky až po individuální přípravu každého hráče. Chvíli to potrvá, ale zatím mám doopravdy dobrej pocit.

Jak bys zhodnotil atmosféru v týmu a jak si s klukama sednete?

S klukama se znám už několik let, takže jsme všichni věděli do čeho jdeme a co od sebe očekávat. Chvíli bude trvat, než se všechno ustálí, ale já i kluci jsme rádi, že máme super podmínky na trénování, a i díky tomu v týmu panuje dobrá nálada.

Jaké jsou vaše ambice a čeho bys chtěl s týmem dosáhnout ty?

Samozřejmě chceme být nejlepším týmem u nás :). Konkurence je ale velká a s příchodem několika profesionálních týmů to nebude nejlehčí. Přesto věřím, že se o přední příčky porveme a časem ukážeme i něco ve světě. Můj osobní cíl je kluky dostat do TOP 50 ve světovém žebříčku, a jednoho krásného dne se podívat i na nejprestižnější turnaje. Ale to ještě chvíli potrvá.

Na co se momentálně připravujete a kde uvidíme tým nejdříve?

Jako první oficiální věc, kde nás budete moct vidět, je Tipsport COOL Liga, kam jsme dostali přímý invite do closed kvalifikace. Pak pro vás připravujeme ještě další věci, ale na oficiální oznámení si budete muset ještě chvíli počkat.

Určitě nejsme sami, kdo se na vaši cestu těší. Zatím nám alespoň prozraď, jak ses k CS dostal ty.

S Counter-Strikem jsem začal zhruba před 13 lety, když jsem jako kluk pozoroval svoje kamarády, jak běhají po serveru a něco nesrozumitelného křičí do mikrofonu. Byl to úplně jinej svět a já se do něj okamžitě zamiloval. První roky byly spíš o objevování toho, jak hra funguje a co je potřeba k tomu, abych pořád nekončil poslední v tabulce. To bylo ještě za dob CS 1.3 a CS 1.5.

S příchodem CS 1.6 jsem se propracoval mezi špičku naší scény a zkusil si vést poloprofesionální tým. Pak přišla pauza a já se vrátil až s příchodem CS:GO. Rychle jsem si uvědomil, že na profesionální hraní jsem už starej, a tak jsem začal komentovat. V roce 2017 přišla nabídka od prvního profesionálního CS celku u nás, týmu eXtatus, kde jsem rok působil jako manažer. Chytlo mě to natolik, že jsem se rozhodl v esportu profesně pokračovat a dostal se až sem, k týmu Sampi.

Komentoval jsi pro Hitpoint, co všechno tvoje práce obnášela a jak na ni vzpomínáš?

Na svoje začátky komentování vzpomínám hrozně rád, stejně jako na celou partu okolo Hitpointu. Pamatuju si, jak jsem poprvé přišel do studia, nasadil sluchátka a kluci z produkce mi odpočítávali start prvního zápasu. Celej jsem zrudl, v krku jsem měl knedlík a z mého projevu musely divákům krvácet uši. No prostě děs. Ale časem ta nervozita opadla, zkušenější komentátoři mi pomohli a já se pomalu začal zlepšovat.

Stejně jako u hraní, je to celé o tréninku a toho jsem díky Hitpointu dostal za ty 3 roky celkem dost, za což můžu zpětně jenom poděkovat. Práce komentátora je velmi komplexní. Kromě herní stránky musíte neustále kontrolovat svůj projev, snažit se diváky co nejvíc zaujmout a provést daným zápasem, což samo o sobě vyžaduje spoustu energie, osobní přípravy a disciplíny.

Po komentování jsi přesedlal na manažerskou pozici. Co tě to naučilo a proč jsi přešel na trénování?

Na administrativní a manažerskou stránku esportu jsem se primárně soustředil poslední rok. Snažil jsem se co nejvíc ulehčit život hráče mimo server a pochopit, jaké jsou jeho potřeby a jak týmu připravit co nejlepší možné zázemí pro profesionální hraní.

Je to nezbytně důležité, ale už mi začínal chybět ten přímý kontakt s hráči na serveru. Proto, když přišla tahle nabídka, neváhal jsem ani vteřinu a s úsměvem na tváři ji přijal. Sampi jsou přední organizací u nás, která má prvotřídní zázemí pro hráče. Věděl jsem, že zde můžu kariérně růst a zároveň dostat veškerou podporu, kterou potřebuju.

Zbývá ti při tom všem ještě čas na to, aby sis někdy sám zahrál?

Po 10 hodinách tréninku denně člověk už jen těžko hledá sílu na to, aby hru zapnul a sám si ji užil. Ale když už volno mám, velmi rád svolám starou gardu důchodců a jdeme ukázat mladým klukům, jak se profesionálně ztrácí ELO na FACEITU. 🙂